hmotový návrh sil

hmotové rozméstění sil, nejeví se tento způsob jako štastný, proto se ještě budu rozvržením hmoty zabývat. Nebo se změní hmota sil, aby více komunikovala s organickou křivkou lomu a slotu. Kruhové silo bylo voleno z důvodu materiálového řešení, které mělo být tkaněné. Ale nejspíš se zvolí žb. čtvervocý půdorys, nebo ve hře zůstává dřevo. Kulatý tvar nekomunikuje s prostředím lomu.

DOPRAVA UVNITR SLOTU

Návrh a úvaha nad dopravou a nakládáním. Kamiony najedou na plošinu, která je zvedne do urovně kolejiště a pomalu projede lomem a tím se kamion naplní. Lze tímto způsobem zefektyvnit nakládku a využít kolejovou dráhu, která slouží převážně k dodávce soli do skladů

Jaká je sůl?

Na základě konzultace byla potvrzena informace primárního dodavatele soli jako německého dodavatele K+S. Německá sůl je dražší, ale kvalitní. Problém s polskou solí byl následující: sůl nebyla dostatečně chemicky ošetřena a při navlhnutí se spojovala a byla nepoužitelná. Musela se znovu složitě drtit. Německá sůl je dostatečně ošetřena a nejsou sní tyto problémy. Zajímavé na celé zálžitosti, že je dána norma, která řeší standartní složení soli, které jak je vidět opět z polské strany není dodržováno. Posipová sůl musí obsahovat 96% NaCl. Výroba je taktéž zajímavá. Sůl se odpálí v dole. Následující materíál o velkých velikostech, zhruba se chová jako kámen. Je svážena do drtiče. Projde dvěma až třema stupnemi drcení na požadovanou velikost a je chemicky ošetřena proti spékání se. Lze zauvažovat nad možností nakoupit nenamletou sůl, která by měla být levnější a zde ji domlít. Česká pracovní síla vyjde levněji než německá. Z toho vyplívá větší zisk a větší rychlost nazásobení. Ale další otázkou (netýkající se projektu) co udělá 630 000t soli vysypané v zimě s přirodou...

Hala pro sklad soli dnes a v minulosti

 
 

Sklad soli 80let starý a současný. Na starém lze vidět malu dimenzaci a rozežraný beton od soli. Nová hala je konstruována na 3000-3600t soli. Obdobné haly dnes stojí zhruba od 10 do 24mil Kč. bez DPH předpokládaná životnost cca 30 let. Na konstrukci se používá beton s přísadami zaruřující ochranu proti soli (obdobná technologie jako silniční betony) konstrukce haly je z C35. Dle propočtů vychází spotřeba soli na kraj kolem 35-45 tis tun soli. coz je zhruba 630 000t soli na republiku.

otázka jaké volit silo

Při konstruování sil vzešla otázka jaké silo. Dozvěděl jsem se, že většina hal na sůl je dřevěná z důvodu nereagování dřeva se solí. Beton a kov mohou degradovat. Je otázka zda řešit tradiční metodou, nebo zkusit experimentální přístup tj. : sila laminátová a sila tkaninová.

Návrh rozmístění hmoty a provozů v lomu, slot č. 70

otázky ke konzultaci

Jelikož jsem nemocný konzultace může být jen online:-(
Heslo projektu:

Sůl nad zlato - sůl za zlato

Otázky ke konzultaci:

1., Zásobování lodí přimo do slotu, nebo jen ke břehu
2., expedice na nákladní auta přímo ve slotu (problém s couváním a otáčením), nebo může vést rameno pásového dopravníku ven
3., má stále cenu řešit skrytý sklad pohonných hmot prostor na to je?
4., vytvářet atypická sila pro každou výšku slotu, nebo poskládat celý objem z univerzálního modulu? Pokud se budou řešit jako kovová (riziko koroze) má cenu tento problém řešit (modulovost). Pokud budou betonová monolitická nemá cenu řešit. Výhoda oceli je lehká stavba, demontáž a lehkost konstrukce. Beton delší trvanlivost a odolnost, ale vyšší náklady a masivní konstrukce. Ocel nebo beton?
5., vykládka z lodi korečkovým rypadlem může být? Nebo preferovat tradiční způsob vykládání přístavovým jeřábem se lžící? Korečkový systém se lehčeji zautomatizuje.
6., mohou některé pomocné kostrukce přesahovat z lomu (pásový dopravník na nakládání)
dále čekám na doplnkové informace ohledně objemů soli a skladů v čr, ale tyto informace mi vydají na základě potvrzení o studiu, které jsem předložil v pondělí. Dále mám domluvené konzultace ohledně automatizování celého systému nakládky a vykládky dopravníky s ing ve firmě B-Tech. A jedna nabídka: bylo by teoreticky možné dohodnout exkurzi v solném dolu v Německu v Bernburgu (viz. předchozí články), tak jestli mám zjištovat podropnosti a napsat na ředitelství té firmy.

Snad to je vše:-)

Doprava soli do sil a expedice dál

Další otázkou k řešení je doprava soli do sil. V úvahu přicházejí tyto možnosti:

Doprava pomocí vzuchu, (čerpadel)

po konzultaci s profesorem Samkem na fakultě strojní mi bylo toto řešení nedoporučováno a to z důvodu tvorby hrudek po navlhnutí soli a následném stížení transportu suroviny.

Doprava šnekovým dopravníkem

Toto řešené je realizovatelné, ale byl jsem upozorněn na riziko poškození hřídele z důvodu velké váhy a převýšení přepravované soli

Doprava pásovým dopravníkem

toto řešené se jeví jako ideální možnost, pouze je třeba osadit pásový dopravník zvlášt pro vetikální dopravu a horizontální, která je limitována sypným úhlem soli. Svislou dopravu zajistí pásový dopravník s korečky a horizontální bude zajištěna pásem s drážkami, je možné objednat pásy od  šířky 650mm po 1200mm  

Vysypávání do jednotlivých sil bude řešeno posuvným výsypným dílem (lze objednat s manuálním posunem a nebo s automatickým. (Boční výsyp)

Vykládka z aut a vagonů bude řešena na násypkách:

Vykládka z lodí

bohužel v dnešní době vykládka sypkých materiálů probíhá většinou pomocí jeřábu a lžíce, ale teoreticky by mělo být možné vykládat lod korečkovým rypadlem:

tento způsob by měl zrychlit vykládku velkého objemu materiálu.

Zůstává však otázkou zda vykládka lodí se musí realizovat přímo ve slotu, nebo zda by stačilo vykládat ze břehu, kde by se materiál transportoval pásovým dopravníkem pod silnicí až do slotu. Toto řešení je nejekonomičtější a zároven umožnuje výběr slotu i nad hladinou vody. Pokud budou lodě zajíždět přímo do slotu jedná se o nákladnější řešení a technicky náročnější tím pádem asi zajímavější pro akademickou půdu.

Zpětná nakládka a distribuce dál

teechnicky nejjednodužší způsob, je svést hrdla sil na jeden pásový dopravník a z něj pomocí pojízdné výsipky do boku kdekoliv vyskladnovat do vagonů či nákladních vozů.
Druhou variantou je přímé vysypávání ze sila do vagonů a nákladních vozů. Ale z důvodu manipulace s dlouhým návěsem či přívěsem je výhodnější nakládat tyto vozi mimo slot. Vlakové soupravy lze obsloužit přímo ze sil, jednalo by se o rychlejší způsob expedice oproti pásovému dopravníku.

Skladování

Skladování soli je dnes řešeno jako volně ložené v hale. Je to z důvodu výhodnější ceny haly než sila. Proto je většina skladů realizována jako halová, ale přináší to své nevýhody. Sůl lehce absorbuje vlhkost a tím pádem zvyšuje svou hmotnost a snižuje kvalitu. Proto je výhodnější skladovat ji v silech. Navíc nevyhoda hal spočívá i v primitivním a složitém systému nakládky. Pokud použiji pro skladování sila a budu skladovat velké množství mohu systém nakládky a vykládky plně zautomatizovat.

Základní dělení sil:
Sila kruhového průřezu a sila čtverového či obdelného průřezu. Většina výrobců nabízí sila do průměrů 6m a výškové omezení není nikde omezeno. Ale je nutno zohlednit dopravu této konstrukce na stavbu. A je otázkou zda zvolit kruhové či obdélné silo. Kruhové je esteticky hezčí, ale nevyužívá plně prostoru, při obdélném silu mohu maximálně využít prostor. Dále je nutné zabezpečit přístup k plášti sil pro případné nátěry a opravy. Zvolím dvě čtverová sila vedle sebe s 1m odstupem od stěny a mezisebou. Další otázkou je zda sila přizpůsobovat profilu lomu a nebo použít jeden rozměr a ty pak nad sebe umistovat. Pokud jde o maximální využití prostoru jsou výhodná sila kopírující profil lomu, pokud jde o univerzálnost je vhodnější volit jeden univerzální rozměr. Tvar a rozměr sila je stále předmětem diskuze.

Několik technických parametrů a typů sil

Doprava soli

Jelikož je potřeba přepravit velké množství soli je nutné se zamyslet nad ekonomičnostní dopravy. Nejčastěji se dnes dováží na nákladních vozech, ale pouze do lokálních skladů. Při mém objemu je nutné zajistit ekonomičtější způsob dopravy. V úvahu tak připada lodní a železniční doprava.

Železniční doprava je realizovatelná. Solné doly leží na páteřní evropské železniční síti viz. mapa (Magdenburg)

Přeprava by pak byla zajištěna vozy Falrrs k2 o nosnosti 115t, Faccns 48 (48m3) a nebo tadgnss (82m3)

vuz typu tadgnss a faccns je dostupný i v nabídce vozů CD CARGO. Tyto vozy maji i sklopnou strechu.

Lodní doprava je taktéž realizovatelná jelikož solivar se nachází přímo na řece Saale která je splavná pro třídu lodí IV, tato splavnost je i u našeho lomu viz přiložená mapa

informace z: http://www.tv-adams.wz.cz/vodni_cesty_evropa.html

Bohužel maximální nosnost je 1500t pro tridu IV, trida splavnosti V konci tesne za soutokem Vltavy s Berounkou, proto jsme limitovani tridou IV Doprava je realizovatelna budto samotnou nakladni lodi nebo tlačnými remorkéry. Délka lodi 80-85m sirka 9,5m

Solné překladiště - zdroje

Po analýze dodavatelů soli pro technické účeli bylo zjištěno, že primární dodavatel na český trh je německá společnost K+S Entsorgung GmbH v českém zastoupení K+S CZ a.s http://www.ks-cz.com/cs/. Dříve byla sůl odebírána i z polských dolů, ale díky své nízké kvalitě přešla většina k německým dodavatelům. Doly K+S se nacházejí severně od našich hranic u města Bermburg viz. mapa

Dle informací poskytnutých SÚS Jedná se opravdu o generálního dodavatele pro ČR. Proto budu dále v projektu uvažovat jako s hlavním dodavatelem a veškeré výpočty a úvahy budou směřovány k tomuto dodavateli. Bližší informace ohledně dodavatele mi nebyli poskytnuty jelikož se jedná o utajované informace v rámci hospodářské soutěže. Taktéž informace ohledně současných skladových prostor soli, jejich umístění, objemu a naplnění mi nebyly poskytnuty z důvodu ochranny hospodářské soutěže. Bylo mi ovšem potvrzeno že veškerá okresní města a větší města s technickými službami taktéž vlastní sklady soli a nakupují ji, tyto objemy nebyly zahrnuty do mých výpočtů, taktéž nebyla zahrnuta spotřeba soli na dálnicích. Vycházející hodnoty jsou pouze ze spotřeby krajských správ a údržeb silnic. Dále pracuji na získání přesnějších dat ohledně množství a ceny soli.

Nádrže na skladování PHM

typická nádrž na phm o objemu 2 000 000 l cca 17 600t nafty

Výstaviště

Varianta vertikální výstaviště

analýza problému

možná podlažní plocha 49 000 m2 při podlažnosti 4m
současné výstaviště ( Letňany) celková plocha výstaviště 76 000 m2 kryté plochy 32 000 m2

Z hlediska využitelnosti plochy Letnany zastavují 76 000m2 ja zastavím 4400m2 a poskytnu plochu 32 000m2

Řešení koridoru 4,5m výstavní plocha 3m komunikační prostor 4,5m výstavní prostor
Vertikální komunikace řešena rampami pro pěší, nákladná doprava řešena kontejnerovým výtahem. Navážení je realizováno ze spodní úrovně, návštěvníci vstupují z hřebene dolů.

Jednoduchá podlažnost? Možná lepší zvolit profil otevírající se směrem ven na úkor zmenšení podlažní plochy.

PVA Letňany

Porovnání ploch